Cena půdy v Česku rostla doteď o desítky procent ročně, rychleji než ostatní věci, do kterých je možné investovat. Pole podražila tolik, že se část zemědělců a politiků rozhodla obchodování s nimi výrazně omezit. Zvyšující se cena půdy prohlubuje napětí mezi jejími vlastníky a zemědělci, přitom právě dražší odprodej představuje nyní jedinou cestu, jak na investici do půdy vydělat. Při současných cenách a obvyklém nájmu vynáší zemědělské pozemky, tedy pole či louky, jen okolo dvou procent ročně. To je zhruba třikrát méně než pronájem bytu v Praze.

Odborníci se shodují, že doba, kdy cena půdy v tuzemsku raketově rostla, je pryč. Podle specializovaného serveru Farmy.cz jsou teď ceny zhruba o čtvrtinu vyšší než loni, rostly ale hlavně počátkem roku. "Ve druhém pololetí bude zaznamenaný růst minimální, stejně tak bude pomalý i příští rok. Pokud dojde k zásahům do trhu s půdou, třeba zavedením předkupního práva pro zemědělce, nelze vyloučit ani stagnaci či pokles cen," říká Jaroslav Urban z Farmy.cz.

Nejvíc vlastníků v Evropě

Při investicích do půdy často padá argument, že ceny v Česku dál porostou, protože se musí přiblížit cenám například v Německu. "Jsem skeptický k udržení vysokého tempa růstu ceny české půdy. V západní Evropě jsou samozřejmě ceny výrazně vyšší, ale při podrobnějším prozkoumání zjistíte, že se tam s ní obchoduje výrazně méně," říká Martin Potůček, expert UniCredit Bank na zemědělství. "V zahraničí opravdu nedochází k dramatickým přesunům půdy jako u nás," potvrzuje agrární expert Mojmír Severin z Moneta Money Bank, která je největším bankovním hráčem ve financování českého zemědělství.

V Česku se s půdou obchoduje ve velkém. Tuzemské zemědělství má v Evropě zvláštní postavení, přes tři čtvrtiny půdy tu patří někomu jinému, než kdo na ní hospodaří. "Vlastnictví zemědělských pozemků v Česku je nejroztříštěnější z celé Evropy," vysvětluje Potůček. "Jsou i velké rozdíly uvnitř naší země, což je dáno historicky. Na Moravě docházelo k postupnému štěpení pozemků, proto je tam dvakrát až třikrát víc vlastníků na podobnou výměru než v Čechách," dodává Severin. Přitom jako dědictví po komunistickém zemědělství jsou české podniky co do obdělávané plochy v průměru největšími v Evropě.

"Například v sousedním Německu se s půdou méně obchoduje proto, že ji tam vlastní hlavně lidé, kteří na ní skutečně hospodaří, často po několik generací," popisuje Potůček situaci na západ o českých hranic. Pokud už někdo v Německu pole kupuje, musí za něj výrazně připlatit.

Nájmy tak rychle neporostou

Růst cen polí táhnou v Česku v posledních letech zemědělské podniky. "Důvodem je strach, že přijdou o pronajatou půdu, na které hospodaří," vysvětluje Potůček. Podniky půdu vykupují od původních majitelů nebo od překupníků, kteří vlastníkům pravidelně rozesílají dopisy s nabídkami.

Obchody s půdou jsou ale čím dál složitější − podle lidí ze zemědělství ubývá těch, kteří ji hodlají prodat. "Investoři vydělávají ve chvíli, kdy koupí pozemky levně. Když překupník koupí metr za 15 korun, vydělá na tom. Když ho ale koupí za 20 korun, je těžké přeprodat ho se ziskem," vysvětluje Potůček z UniCredit Bank. "Není tu prostor nakoupit stovky hektarů půdy a vydělat skokově desítky procent," dodává Severin.

Fondy specializující se na investice do půdy zvažují, že začnou kupovat podíly v zemědělských podnicích, aby se dostaly ke slibovaným výnosům okolo šesti procent z investované částky ročně.

S cenami půdy rostly v Česku v posledních letech také nájmy. To proto, že zemědělci začali dostávat vyšší dotace za hektar obhospodařované půdy. Ceny nájmu se nyní pohybují mezi 2500 až 3000 korunami ročně, čímž patří mezi nejnižší v celé Evropské unii.

"Pro výrazný růst nájmů přesto nevidím moc prostoru. Průměrný výdělek z hektaru poslední dva roky stagnuje, ceny komodit nerostou, takže nájem nebo cena půdy nemohou v této situaci růst donekonečna," vysvětluje expert Potůček. Podle něj jsou vyšší nájmy na západě Evropy způsobené tím, že většina zemědělců hospodaří na svém a pronajímá si jen malou část, a proto mohou platit vyšší nájem než podnik, který platí za většinu půdy.

Bezriziková investice? Omyl

Potůček také nesouhlasí s častým tvrzením, že investice do půdy je bez rizika a cena trvale poroste. "Podle našich statistik se v průměru vydělá před odpisy 10 tisíc z jednoho hektaru. Když ten samý hektar koupíte za 200 tisíc, tak ho budete bez úroků a zohlednění inflace splácet 20 let. Za tu dobu se vám ale může zhoršit kvalita půdy a okolní klima," říká Potůček. Severin z konkurenční Monety s ním souhlasí. "Půda může i za určitých okolností ztrácet hodnotu. Jednak tím, že se zhorší kvůli změně klimatu nebo kvůli špatnému hospodaření, ale také tím, že se může hůř dařit tomu, kdo na ní hospodaří. Cena půdy je odrazem toho, jak se daří zemědělství," vysvětluje Severin a pokračuje. "Jakou má hodnotu louka, často bez přístupové cesty, na které byste nehospodařil, platil daně z nemovitostí a neměl z ní žádný příjem a dotace? Fakticky žádnou. Půda má hodnotu jen tehdy, když se na ní hospodaří," říká.

Hrozba znehodnocení půdy není nic ojedinělého, spíš naopak. Podle ministerstva zemědělství jsou třeba vodní erozí ohroženy dvě třetiny všech českých polí a luk, další hrozbou, například na jižní Moravě, je sucho a vítr. Degradaci půdy může ještě zvýšit i souboj mezi investory a zemědělci. "Zemědělské podniky vědí, že ne všechnu půdu se jim podaří udržet, že třeba o pětinu pronajatých polí přijdou. Takže poslední dva tři roky na této půdě často nedodržují pravidla hospodaření, snaží se z ní získat co nejvíc, ale už to pole tak neošetřují vápnem a nehnojí, protože to jsou nákladné položky, a půda na to pak doplácí," dodává Severin.