• Hlavní strana
  • /
  • Nestátním vlastníkům lesů připutuje z eráru finanční injekce

Nestátním vlastníkům lesů připutuje z eráru finanční injekce

Zveřejněno: 09.12.2019 | Autor: Eliška Nová

Ministerstvo zemědělství spustilo první výzvu, jež by měla pokrýt škody z řádění kůrovce v posledním čtvrtletí roku 2017 a v roce 2018. Stát nabízí celkově 2,5 miliardy korun. Část žádostí hodlá resort proplatit ještě letos; do konce roku by nestátní vlastníci lesů měli dostat 1,5 miliardy korun. Zbytek pak na začátku příštího roku.

 

Petr Slavíček ze Správy KRNAP označil práci skautů za důležitou proto, že... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Petr Slavíček ze Správy KRNAP označil práci skautů za důležitou proto, že... | foto: ČTK

Kůrovec řádí v celé České republice. Za sebou nechává kromě uhynulých lesů i vlastníky na pokraji krachu. Stát se rozhodl soukromníkům poprvé ulevit. Ministerstvo zemědělství v pátek 29. listopadu zahájilo příjem žádostí o kompenzace za škody napáchané nenasytným broukem. Napoprvé chce stát dát soukromníkům 2,5 miliardy korun, přičemž 1,5 miliardy chce vyplatit ještě do konce letošního roku. Zbytek na začátku příštího. Půjde o škody napáchané loni a na konci roku 2017.

„Budeme chtít kompenzovat i ztráty za rok 2019, na to by mohly jít v hrubých odhadech další čtyři miliardy korun v druhé výzvě. Přesnější čísla budeme mít v dubnu,“ řekl LN náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář. V Česku je zhruba 300 tisíc nestátních vlastníků lesů. Soukromí vlastníci plní internet inzeráty s nabídkami pod heslem „Prodám les“. „Majitelé lesů by měli dostat kompenzaci za ztráty, aby měli peníze na své další hospodaření,“ řekl LN náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář, který má v gesci lesní hospodářství.

Druhá výzva

Resort spustil první výzvu, jež by měla pokrýt škody z řádění kůrovce v posledním čtvrtletí roku 2017 a v roce 2018. Stát nabízí celkem 2,5 miliardy korun. Část žádostí hodlá ministerstvo proplatit ještě letos; do konce roku by vlastníci měli dostat 1,5 miliardy korun. „Zbývající miliardu máme připravenu na začátek roku 2020,“ doplnil náměstek. Na státem vlastněné lesy se dotace nevztahuje; podniky, jež je spravují, jsou financovány jinak.

Ministerstvo zemědělství chystá na příští rok druhou výzvu – v té by stát mohl rozdělit čtyři miliardy korun, jde však zatím o hrubý odhad. Částka by nicméně měla pokrýt ztráty způsobené kůrovcem za letošní rok.

Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL) žádá o peníze už dlouho. Jeho šéf František Kučera v létě varoval, že situace je neudržitelná, a jde o čas. „Nestátní majitelé lesů jsou ze zákona povinní zalesňovat, ale vzhledem k situaci na trhu se dřevem se mnozí nacházejí na prahu ekonomického krachu,“ vysvětloval. Původně sdružení požadovalo ještě víc peněz; uvádělo, že nezávislí odborníci vyčíslili částku potřebnou na pomoc nestátním lesům jen za loňský rok na 3,2 miliardy korun. Vděční však jsou i za částku, již ministerstvo zemědělství rozdělí.

„Nestátní vlastníci lesů se dostanou k první hmotné pomoci. Povedlo se zažehnat riziko, že částka 1,5 miliardy, určená primárně na obnovu lesů, zůstane nevyčerpaná ve státní kase,“ zmínil místopředseda SVOL a předseda Komory církevních lesů Petr Skočdopole. Novelu zákona, která s sebou nese i zmíněnou finanční pomoc, schválil Senát na konci října, v polovině listopadu ji podepsal prezident. Ve čtvrtek 28. listopadu konečně vyšla ve sbírce zákonů, a resort zemědělství tak může otevřít příjem žádostí.

Na příští rok pak chystá druhou výzvu – v té by stát mohl rozdělit čtyři miliardy korun, jde však zatím o hrubý odhad. Částka by nicméně měla pokrýt ztráty způsobené kůrovcem za letošní rok. „Propad cen surového dřeva a nárůst nákladů na práce v lese rostly dynamicky od roku 2017 do roku 2018. Ve čtvrtém kvartálu minulého roku to bylo vůbec nejvýraznější. Proto bude podpora k vytěženému dřevu na konci roku 2018 nejvyšší za kubík. To vše pokračovalo i v roce 2019, proto bude i celková kompenzace za toto období vyšší,“ uvedl Mlynář.

Pokles ceny dřeva

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) již dříve avizoval, že o peníze by mohl resort zažádat resort financí příští rok v květnu. SVOL ale předpokládá, že ztráty majitelů lesů budou mnohem vyšší. „Odhadujeme, že na kompenzaci škod způsobených kůrovcem v roce 2019 a obnovu lesních porostů budeme potřebovat od státu částku sedm miliard korun,“ řekl šéf sdružení Kučera. Podle něho se od nedostatku financí při obnově lesa odvíjí prakticky vše – nákup sadebního materiálu, mzdy a hrazení dalších nákladů.

Ceny dřeva z jehličnanů se výrazně propadají už od roku 2015. Dříve se cena smrkové kulatiny, jež se používá především na výrobu prken a trámů, pohybovala okolo 2450 korun za kubík. Teď se prodává za méně než devět stovek, predikce hovoří až o pádu k hranici 650 korun. Podobně je to s vlákninou, jež se používá primárně při výrobě papíru. Kubík se běžně prodával za tisíc korun, letos však už za méně než šest set korun.

Ceny dřeva z jehličnanů se výrazně propadají už od roku 2015. Dříve se cena smrkové kulatiny, jež se používá především na výrobu prken a trámů, pohybovala okolo 2450 korun za kubík. Teď se prodává za méně než devět stovek, predikce hovoří až o pádu k hranici 650 korun. Podobně je to s vlákninou, jež se používá primárně při výrobě papíru. Kubík se běžně prodával za tisíc korun, letos však už za méně než šest set korun. Navíc vlákniny je na trhu značný přetlak.

„Pokud se ji vůbec podaří prodat, často jen za cenu paliva na úrovni okolo dvou set korun za metr krychlový,“ uvedla v srpnu pro LN Marie Růžková ze SVOL. Ministr Toman letos v červenci uvedl, že vlastníci lesů nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj. Dotace by jim měla ztráty dorovnat jen částečně – aby měli zdroj financí nutných na zajištění řádné péče o porosty. „Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku ke tvorbě zisku,“ uvedl ministr.

Zmíněné ceny dřeva dostávají vlastníky lesů do situace, kdy náklady nutné na zákonem stanovené povinnosti při těžbě dříví převyšují to, kolik za dřevo utrží. Z dat SVOL vyplývá, že před kalamitou se průměrná cena za pěstební činnost pohybovala mezi 1700 a 2000 korunami na hektar – teď 2700 až 4400 korun. Za vlákninu majitel leckdy dostane 250 korun za kubík, náklady na její těžbu však šplhají na 450 korun za kubík.

 

Jak kůrovec pustoší české lesy

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

 

Lidově se označuje jako kůrovec. Dorůstá velikosti 4 až 5,5 milimetru. Brouk naklade pod kůru larvy, ty se živí lýkem a vyrostou v brouky, kteří se nakonec prokoušou ven a vyletí, aby napadli další strom.

Přezimuje pod kůrou, dospělí jedinci také v hrabance.

Celý vývoj probíhá v lýku smrků, zpravidla starých 60 a více let.

Vyhledává oslabené, pokácené nebo zlomené stromy. Pokud se přemnoží, nepohrdne smrkem zdravým. V napadeném dřevě začne vypouštět feromon, chemickou látku, pomocí které přivolá další brouky.