Regenerativní zemědělství – jaké jsou jeho principy, výhody, nevýhody a jaký je vývoj v České republice.

Regenerativní zemědělství je nový přístup k zemědělské produkci, který si klade za cíl obnovit zdraví a plodnost půdy, zlepšit biodiverzitu a snížit emise skleníkových plynů. Regenerativní zemědělství se snaží vytvořit systém, který je udržitelný a odolný vůči změnám klimatu, a který poskytuje zdravé potraviny pro lidi a zvířata. Hlavním smyslem regenerativního zemědělství je nepoužívat především těžké orební stroje a plodiny nechat růst více přirozeněji.

Uhlík v půdě

Jedním z hlavních faktorů, díky kterým regenerativní zemědělství pomáhá chránit klima, je zadržování uhlíku v půdě. Uhlík je základním stavebním kamenem života a nachází se ve všech organických materiálech, jako jsou rostliny, zvířata a půda. Když se půda obdělává a manipuluje s ní, dochází k uvolnění uhlíku z půdy do atmosféry ve formě oxidu uhličitého, který je hlavním plynem odpovědným za klimatické změny. Regenerativní zemědělství se snaží tento proces obrátit a zadržet co nejvíce uhlíku v půdě. Jak to funguje? Regenerativní zemědělství využívá techniky, které zlepšují zdraví a produktivitu půdy, což zahrnuje použití organických hnojiv, rotaci plodin, používání keřů a stromů jako součásti agrosystémů a snižování počtu pluhovaných polí. Když se půda zlepšuje a je zdravá, stává se schopnější uchovávat organickou hmotu a uhlík. Organická hmota, jako jsou rostlinné zbytky, zvířecí trus a kompost, se přirozeně rozkládá a stává se součástí půdy. Pokud je však půda nezdravá, organická hmota se rychle rozkládá a uhlík se uvolňuje do atmosféry. Dalším způsobem, jak regenerativní zemědělství zadržuje uhlík v půdě, je používání technik, jako je přímý výsev. Přímý výsev umožňuje rostlinám růst bez nutnosti obrábění půdy, což znamená, že se do půdy nedostává tolik vzduchu. To pomáhá snížit rychlost rozkladu organické hmoty a udržuje uhlík v půdě.

Principy regenerativního zemědělství

Principy regenerativního zemědělství jsou založeny na celkovém přístupu k pěstování plodin a chovu zvířat, který zahrnuje jak biologické, tak i sociální aspekty. Tento přístup se opírá o několik klíčových principů:

1.         Minimalizace zásahu do přirozeného prostředí – regenerativní zemědělství se snaží minimalizovat negativní dopad na přírodu, jako je například eroze půdy, znečištění vod nebo degradace půdy.

2.         Maximální využití přírodních zdrojů – regenerativní zemědělství se snaží využít přírodních zdrojů jako je slunce, voda a vzduch co nejefektivněji, aby se minimalizovala potřeba používat umělá hnojiva a pesticidy.

3.         Zlepšení půdní biologie – regenerativní zemědělství se snaží zlepšit biologickou aktivitu půdy, což zvyšuje její plodnost, odolnost proti nemocem a škůdcům a zlepšuje vstřebávání živin.

4.         Diverzifikace plodin a chovu zvířat – regenerativní zemědělství se snaží diverzifikovat plodiny a chov zvířat, což snižuje riziko vzniku nemocí a škůdců a zlepšuje biodiverzitu.

Výhody a nevýhody

Výhody regenerativního zemědělství jsou zřejmé. Regenerativní zemědělství může pomoci snížit emise skleníkových plynů, zlepšit kvalitu půdy, vody a ovzduší a zvýšit biodiverzitu. Regenerativní zemědělství může také snížit náklady na vstupní materiály, jako jsou umělá hnojiva a pesticidy, což může zlepšit ziskovost zemědělců. Ačkoli regenerativní zemědělství má mnoho výhod, jako jsou zlepšení kvality půdy a zvýšení biodiverzity, existují také některé nevýhody, které by měly být zvažovány při plánování regenerativní zemědělské produkce. Jednou z nevýhod regenerativního zemědělství je to, že většinou vyžaduje více práce a času než konvenční zemědělství. To může znamenat vyšší náklady na zaměstnance a vyšší náklady na vstupní materiály, jako jsou osiva a hnojiva. To může být pro menší zemědělské podniky finančně obtížné. Další nevýhodou je riziko menších výnosů a horšího kvalitativního výkonu. Regenerativní zemědělství se často zaměřuje na diverzifikaci plodin a pěstování méně běžných druhů, což může znamenat nižší výnosy než u intenzivních plodin jako pšenice nebo kukuřice. Dále, regenerativní zemědělství se spoléhá na přirozené zdroje jako je slunce, voda a vzduch, což může být problematické v oblastech s nízkou úrovní srážek nebo v oblastech s nepravidelným podnebím. Poslední nevýhodou regenerativního zemědělství může být náročnější správa půdy. Regenerativní zemědělství se snaží minimalizovat zásahy do půdy, a tedy zmenšit riziko eroze půdy, znečištění vod a degradace půdy. To může vyžadovat více pozornosti a práce s půdou, což může být časově náročné pro zemědělce.

Regenerativní zemědělství v České republice

Regenerativní zemědělství je nový způsob pěstování, který se stává stále populárnějším v celém světě. I v České republice se tato metoda stává stále více populární a již nyní tímto bezorebným způsobem hospodaří desítky zemědělců, nicméně oproti Rakousku a Německu je tento přístup hospodaření stále v počáteční fázi.

Podle asociace soukromého zemědělství je jedním z průkopníků právě její člen pan Petr Sýs ze Statku Novotinky na Benešovsku, který se tomuto způsobu hospodaření věnuje již několik let. Pozemky, které obhospodařuje, se nachází v nadmořské výšce 400-680 m. Právě místně klimatické podmínky jsou dle jeho slov nesmírně důležité sledovat a řídit se podle nich. Využíváním regenerativního zemědělství se mu podařilo i mimo jiné eliminovat vodní erozi.

Jak dokládá i Barbora Růžičková z ASZ Plzeňsko, regenerativní zemědělství se neupíná pouze k orné půdě, ale je možné ho uplatnit i v pastevním chovu zvířat. Paní Růžičková se zabývá chovem koní v podhůří Šumavy, kde její koně zůstávají na pastvě co nejdelší dobu a díky tomu tak snížila celkové náklady na zásobu balíků na zimu.

 V poslední době se v České republice také objevují iniciativy, které se snaží propagovat regenerativní zemědělství a zvyšovat povědomí o jeho výhodách. V letošním roce proběhlo již několik větších akcí (konference Živá krajina nebo Seminář o budoucnosti zemědělství) zaměřených na tento způsob hospodaření. Například společnost Carboneg se snaží pomoci zemědělcům a nabízí i finanční odměny. Dále pak je to dánská společnost Agreena, která zemědělcům nabízí zisk z ukládání uhlíku.