Pronájem půdy podraží, obává se kvůli dotacím část zemědělců

Zveřejněno: 23.01.2023 | Autor: Jan Drahorád | Zdroj: iDnes.cz

 

 

Cena obchodovaných zemědělských pozemků loni podle poradenské společnosti Farmy.cz vzrostla o necelých 14 procent na zhruba 335 tisíc korun za hektar. Konkurenční firma Agro21 uvádí průměrnou cenu 320 tisíc za hektar. Rozdíl je dán tím, jaké obchody prostřednictvím těchto firem vlastníci pozemků uzavírali.

Jiří Jaklín z Agro21 pro letošní rok předpovídá zpomalení nárůstu cen, podle něj se meziročně zvýší zhruba o desetinu. Hrozí však to, že výrazněji poroste cena za pronájem zemědělských pozemků, takzvané pachtovné.

Zástupci Agrární komory ČR už loni tvrdili, že se letos nejspíš budou majitelé půdy snažit zemědělcům zvýšit nájem. A to kvůli tomu, že menší farmáři získají od letoška více peněz v platbě na první hektary (takzvané redistributivní platbě). Asociace soukromého zemědělství ČR nicméně zvyšování pachtovného kvůli platbě na první hektary neočekává.

 

Bojí se „účelového rozdělování“

„Na podzim při uzavírání nových pachtovních smluv se řada zemědělců setkala s požadavkem na radikální zvýšení pachtovného v souvislosti se zvýšením platby na první hektary. Bohužel se tak naplnilo jedno z našich varování, že neúměrně vysoká redistributivní platba povede k tlaku na prudký růst cen pachtovného pro aktivní zemědělce bez rozdílu velikosti obhospodařované plochy,“ sdělil MF DNES mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

 

Ze šetření z konce loňského roku mezi zhruba 160 firmami vyplývá, že se pachtovné pro více než třetinu z nich zvyšovalo už loni do deseti procent, pro čtvrtinu pak do 20 procent. Skoro 80 procent firem očekávalo další zvýšení nákladů na pachtovné v blízké budoucnosti.

Většina pachtovních smluv se ale uzavírá na pět let. Nárůst ceny se proto může rozprostřít do několika let, upozorňují odborníci.

„Někteří odborníci navíc upozorňují, že vysoká platba na první hektary může zemědělce svádět k formálním trikům. Může tlačit zemědělské podniky k rozdělování firem mezi rodinné členy.“

 

„Podíl propachtované zemědělské půdy se v Česku pohybuje kolem 70 procent, přičemž postupně dochází ke snižování. Pohybujeme se ale stále vysoko nad průměrem Evropské unie,“ poznamenal prezident komory Jan Doležal.

 

Někteří odborníci navíc upozorňují, že vysoká platba na první hektary může zemědělce svádět k formálním trikům. Podle Jaklína bude třeba tlačit zemědělské podniky k rozdělování firem mezi rodinné členy.

 

Redistributivní platba znamená, že na každý ze 150 prvních hektarů pozemků budou zemědělci moci získat necelé čtyři tisíce korun navíc, tedy až skoro 600 tisíc korun na farmu. „Jen za nové identifikační číslo založené například na rodinného příslušníka si mohou někteří farmáři přijít na tři miliony korun za pět let dotačního období,“ vysvětluje Jaklín.

 

Evropská komise ale takové postupy zapovídá, jak upozornil mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Miroslav Bína. Otázkou je, jak se bude případné účelové rozdělování farem kontrolovat.

 

3 až 7 tis. Kč

za hektar pole na rok činilo na podzim pachtovné u nových smluv, odhaduje web Farmy.cz. U výjimečně kvalitní orné půdy až 10 tisíc.

 

Agrární analytik Petr Havel si nemyslí, že by se z umělého rozdělování stal problém. „Nelze vyloučit, že by k tomu docházelo, ale asi to nebude plošná záležitost,“ řekl MF DNES. Očekává totiž, že zemědělci v případě rozdělování farmy budou muset uvádět důvody, proč ke změně došlo. Jednou by mohl být souběh ekologické a konvenční výroby, která musí být pod dvěma různými IČO.

 

„Nárůst počtu žadatelů předpokládáme v roce 2023 okolo tří až pěti procent a budou jej tvořit především nově založené ekologické farmy, protože není snadné nově realizovat souběh ekologického zemědělství a konvenčního, a farmy začínajících zemědělců,“ tvrdí místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl.

 

335 tis. Kč

zhruba stojí nyní hektar zemědělské půdy.

 

Počty žadatelů o dotace budou jasné v květnu, kdy se budou podávat žádosti intervenčnímu fondu. Pokud by se v té době odhalilo účelové dělení farem, přišel by zemědělec podle Štefla nejenom o dotaci na první hektary, ale také o nárok na všechny budoucí dotace pro „účelově“ rozdělenou farmu.

 

Jaklín upozorňuje, že se v tuzemském zemědělství střetávají dvě protichůdné tendence. Jednou z nich je koncentrace zemědělských podniků do holdingů, jako je Agrofert (který je také majitelem společnosti MAFRA vydávající MF DNES, pozn. red.) nebo společnost Spearhead patřící investiční skupině J&T.

 

13,8 %

O tolik vzrostla loni cena zemědělské půdy.

 

Opačným trendem je prodej půdy menším farmářům. Podle odhadu Agro21 se velké podniky takto zbaví zhruba 20 tisíc hektarů ročně. Potvrzují to i údaje Zemědělského svazu ČR, podle nichž se průměrná tuzemská farma za posledních deset let zmenšila zhruba o pětinu na 116 hektarů. Současná dotační politika státu, kterou podporuje hlavně Asociace soukromého zemědělství ČR a proti které agrární komora loni čtyřikrát protestovala, jde podle Jaklína tomuto trendu naproti.

 

U hranic jsou ceny půdy nejvyšší

Nejvyšší ceny jsou podle firmy Agro21 v Jihomoravském, Středočeském a Olomouckém kraji, nejnižší naopak v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. „Na úrovni okresů je situace podobná, s několika výjimkami. Například v okrese Cheb působí mnoho německých zemědělců, takže cena je zde zcela jiná než u travních porostů ve zbytku Karlovského kraje. Podobná situace, jen méně extrémní, je mezi Tachovskem a zbylou částí Plzeňského kraje,“ popisuje Jaklín.

Podobná situace je podle něj i na hranici s Rakouskem, kde jsou často ceny výrazně nadprůměrné, i když oblast trápí sucho.