Hlavní strana
/
Rozměry poškození v evropských lesích

Rozměry poškození v evropských lesích

Zveřejněno: 09.04.2020 | Autor: Holzkuriera | Zdroj: timber-online.net

Vždy to existovalo? Ne!

bouře Gudrun © Gerd Ebner

Někteří říkají, že situace jako ta současná vždy existovaly. Bohužel je to úplně špatně. V současné době se podmínky pro zdravé lesy mění v důsledku změny klimatu. To vede k pohromě, jejíž rozměr nebo konec nelze v tuto chvíli předvídat. To, co vždy existovalo, jsou bouře. Bouřkové události jsou katastrofální na místní úrovni, ale většinou jsou svým dopadem omezeny a vždy zvládnutelné (viz tabulka).

V letech 2018 a 2019 se v regionu DACH, České republice a Itálii nashromáždilo asi 200 milionů m³ poškozeného dřeva. A objemy každým rokem rostou. V roce 2017 bylo zaznamenáno téměř 30 milionů m³, v roce 2018 již 80 milionů m³ a v loňském roce objem poškozeného dřeva dosáhl 120 milionů m³. Nikdo nemůže předpovědět rok 2020. Znalost příčin však pomáhá posoudit nadcházející události. Nyní máme „Lothar“, který se opakuje rok co rok. A nikdo neví, kdy tato bouře skončí.

Větrné události \| 1990 až dodnes
Největší objemy větrných elektráren v Evropě (více než 1 milion m³ poškozeného dřeva)
Rok	název	Země	Poškození
1999	Lothare	FR, DE, CH	180 milionů m³
1990	Vivian, Wiebke	Střední Evropa	100 milionů m³
2005	Erwin, Gudrun	Skandinávie, pobaltské státy	85 milionů m³
2007	Kyrill, Olli	Střední Evropa	55 milionů m³
2009	Klausi	FR	40 milionů m³
2018	Friederike	DE	17 milionů m³
2007	Za	SE	12 milionů m³
2018	Vaia	TO	11,5 milionu m³
2008	Emmo	AT, DE, CZ	9,5 milionů m³
2017	Hartmut	AT, CZ, PL	8,8 milionu m³
2005	Silvio	SK	8 milionů m³
2013	Ivar	DK, SE	7,2 milionu m³
2008	Paula	V	6,3 milionu m³
2002	Uschi	AT, CZ	6 milionů m³
2011	Dagmar	FI, SE	5 milionů m³
2017	Herwart	Střední Evropa	5 milionů m³
2019	Eberhard, Franz	DE, CZ	4 miliony m³
2014	Petra	AT, IT, SI	3,8 milionu m³
2015	Helga, Gorm	SE	3,3 milionu m³
2014	Yvette	AT, CZ	3,1 milionu m³
2015	Niklas	AT, DE	2,9 milionu m³
2017	Kolle	AT, DE	2,5 milionu m3
2017	Yves	AT, SI	2,5 milionu m3
2018	Burglind	AT, CH, DE	2 miliony m³
2013	Xaver	DE, DK, SE	1,9 milionu m³
2013	Eino	FI	1,5 milionu m³
2015	bezejmenný	FI	1,5 milionu m³
2017	Xavier	DE	1,4 milionu m³
2008	Annette	SE	1,2 milionu m3
2013	Christian	DE, DK	1,1 milionu m³
2013	Seija	FI	1 milion m3

Proč je smrk nejvíce zasažen?

V Německu, Rakousku a České republice je smrk nejrozšířenějším druhem stromů (např. Německo: 25%), proto je také nejvíce zasažen. Smrk je dominantní druh stromu, protože roste v celé řadě oblastí (Německo: „od Zugspitze po Rügen“), má nejrychlejší růst a ideální pevnostní vlastnosti pro konstruktivní účely.

Všechny tyto vlastnosti vedou k následujícímu vývoji:

• Smrk se často nachází v oblastech mimo jeho přirozené prostředí.

• Často byl použit výsadbový materiál, který není vhodný (zalesňování po druhé světové válce) a

• byly přijaty nesprávné lesnické strategie (stromy vysazené příliš blízko u sebe).

Objemy dřeva v Německu v roce 2018

V roce 2018 dosáhla těžba dřeva (včetně tvrdého dřeva) v Německu celkem 83 až 85 milionů. Velkou část dodatečného množství bylo poškozené jehličnaté dřevo. Tím by se procento poškozeného dřeva snížilo na více než 80% celkové těžby. Osm z deseti metrů krychlových nebylo součástí pravidelné plánované těžby. Tyto další deníky nebyly objednány žádným kupujícím, a proto musely být prodávány mimo běžné dodací profily - se všemi negativními důsledky pro cenu zapsanou.

Objemy dřeva v Německu v roce 2019

Německo je zemí, která byla nejvíce postižena poškozeným dřevem v roce 2019. Redakční tým společnosti Holzkurier odhaduje, že loni byl objem výrazně nad 70 milionů m³, což znamená, že v německých lesích došlo k neplánované těžbě dřeva oproti pravidelné těžbě dřeva v porovnání s předchozím rokem.

Distribuce poškozeného dřeva v Německu v roce 2019

Bádensko-Württembersko vykázalo v roce 2019 6,3 milionu m³ poškozeného dřeva (meziročně +36%), Bavorsko zaznamenalo 9,8 milionu m³ (+ 53%) a Durynsko vykázalo 5,3 milionů m³ (+ 64%).

Podle odpovědi německého ministerstva zemědělství na dotaz Strany zelených bylo největší relativní zvýšení poškozeného dřeva zaznamenáno v Braniborsku (7 milionů m³; 2018: 400 000 m³; + 570%), Porýní-Falc (2,6 milionu) m³; 2018: 1 milion m³; + 255%) a Severní Porýní-Vestfálsko (14,5 milionu m³; 2018: 4,5 milionu m³; + 69%).

Letošní údaje o poškozeném dřevu se vztahují na údaje poskytnuté státy na konci září 2019. V Německu se tedy nashromáždilo celkem 70 milionů m³ poškozeného dřeva.

Z „nuly“ na 3 miliony m³ v Číně

Vývoz kulatiny z měkkého dřeva do Číny prudce vzrostl o 725% ve srovnání s rokem 2018 na mírně více než 3 miliony m³. Každý měsíc se vývoz do asijské země neustále zvyšoval. V říjnu bylo do Číny přepraveno více než 460 000 m³. Na konci roku však vývoz zaznamenal výrazný pokles.

Zdroj: Destatis © Timber-Online
Vývoz kulatiny měkkého dřeva z Německa Leden - prosinec 2019
Země	2019	2018	2017	2016	2015
Čína	3010855	365024	3142	677	2577
Rakousko	1554154	2074081	1740240	1558297	1569515
Belgie	1006956	462155	342799	353913	334807
Ostatní	1565397	946454	812030	801804	712339
Celkový	7137362	3847714	2898211	2714691	2619238

Více grafů ve zdroji.

Pokud se globální teploty zvýší o 2 ° C, jak očekávají výzkumní pracovníci z oblasti klimatu a evropské politiky (pařížská dohoda o klimatu), nebude smrk už hlavním lesním druhem v nadmořských výškách do 600 metrů. Ve zvláštních lokalitách, jako jsou mokřejší údolí a severní svahy, může smrk růst pod touto hranicí. Zde bude Německo opět zasaženo obzvláště tvrdě, protože téměř 70% všech smrkových stromů, tj. 805 milionů m³, roste ve výškách pod 600 metrů.

Výhled je obdobně neradostný i pro Českou republiku, která má rostoucí populaci asi 700 milionů m³, z čehož 60% tvoří smrky. Ve velmi pesimistickém prohlášení český ministr životního prostředí předpověděl, že „za 15 let už nebudou existovat žádné smrky“.

Rakousko má díky své topografii malou výhodu. V zemi se „pouze“ 16% smrkových populací, tj. 100 milionů m³, nachází ve výškách do 600 metrů. Většina smrkových populací, téměř 590 milionů m³, roste ve vyšších nadmořských výškách. „Mnoho našich lesů se nachází v hornatých oblastech. Doposud jsme měli nevýhodu 10 € / m³ kvůli nákladnější sklizni a dopravě. Se změnou klimatu by to však mohla být výhoda, “komentuje Dr. Rudolf Freidhager, vedoucí ÖBf.

Rakousko v roce 2019

Celková těžba rozdělena na poškozené dřevo a pravidelná těžba; zelená: normální těžba dřeva, červená: kůrovec, modrá: bouře, sníh atd.,

V roce 2019 bylo v Rakousku zaznamenáno 10 000 m 3 poškozeného dřeva, z čehož 5,5 milionu m 3 bylo poškozeno kůrovci - nový rekord. Vzhledem k tomu, že pravidelná těžba musela být dále snížena (-3% na 9 milionů m³), měla by celková těžba činit 19 milionů m³, a měla by tedy být mírně pod úrovní roku 2018.

Stejně jako v Německu došlo k velkým rozdílům mezi jednotlivými regiony. Zamoření kůrovcem stále postihuje hlavně regiony severně od Dunaje. V severní části Prealpsu způsobil v roce 2019 poškození dřeva napadlý sníh . Jih naopak zaměstnával škody způsobené Vaií, až do listopadu zasáhly oblast silné deště a sněžení.

Situace v České republice

V relativním vyjádření byla Česká republika opět nejvíce zasažena v roce 2019. Očekává se, že objem poškozeného dřeva dosáhne kolem 33 milionů m³, což by opět byl ve srovnání s předchozími roky výrazný nárůst (2018: 24 milionů m³; 2017: 10 milionů m³).

Od roku 2015 se objem dřeva poškozeného brouky každý rok zhruba zdvojnásobil a od roku 2018 překročil pravidelnou těžbu (obvykle 16 milionů m³). V loňském roce činila celková těžba (pravidelná těžba dřeva a poškozené dřevo) kolem 27,5 milionu m³, z nichž 7,5 milionů m³ by nebylo z lesů včas odstraněno.

Vzhledem k celonárodnímu zamoření brouky a mnoha dalším faktorům, jako je nekontrolované šíření kůrovce v Národním parku České Švýcarsko, předpokládají členové Českého lesa, že v roce 2019 bylo napadeno celkem více než 30 milionů m³ populací bylo sklizeno více než 40 milionů m³ dřeva poškozeného brouky. Skutečný objem bude pravděpodobně ještě vyšší, protože stromy zamořené broukem nebyly jako takové hlášeny.

V roce 2020 bude v České republice pokračovat v napadení kůrovcem. Po 27,5 milionu m³ v roce 2019 existují obavy, že objem poškozeného dřeva by letos mohl dosáhnout 40 až 60 milionů m³. To je podle předpovědí českého think tank Český les (viz článek „Až 60 milionů m³ poškození kůrovců v letošním roce“).

Tento graf je založen na několika klíčových číslech analyzovaných Českým lesem. Kromě trendů byly zohledněny geografické zvláštnosti, tj. Smrkové populace v jednotlivých nadmořských výškách a regionech, současný rozsah zamoření, časové rozložení katastrofy kůrovce v kraji Vysočina, kapacita a možnosti zpracování. Graf není výsledkem matematicko-statistického algoritmu, ale odborné diskuse členů think tanku Czech Forest o dostupných údajích. Existuje mnoho faktorů, které mohou mít pozitivní a negativní vliv na budoucí vývoj. Schéma je zveřejněna s potvrzením.

poškozené dřevo ve střední Evropě 2017 - 2019; 2019: Holzkurierův odhad

V posledních třech letech se hranice poškozeného dřeva ve střední Evropě neustále rozrůstala. V loňském roce bylo zaznamenáno nejméně 118 milionů m³. Jedná se o nárůst o 90 milionů m³. I za příznivých povětrnostních podmínek se v roce 2020 očekává podobný objem poškozeného dřeva jako v roce 2019. Česká republika je novým hotspotem kalamity kůrovce.

Kupující nebo prodávající trh?

Vývoj cen kulatiny a řeziva v Rakousku (1/2001 = 100%); červená: řezivo, modrá: kulatina; Zdroj: Rakouská asociace dřevařského průmyslu

Pro pilařský závod představuje nákup kulatiny přibližně 70 až 80% z celkových nákladů. Pokud cena klesne, má to okamžitě obrovské ekonomické účinky.

Nejméně od roku 2018 se cena dřeva a řezivo oddělily ve prospěch pil. Až do toho roku si německé a rakouské pily stěžovaly, že mají „nejvyšší předepsané ceny na světě“.

Od tohoto roku se středoevropské pily na mnoha trzích najednou staly mnohem konkurenceschopnějšími. Značný vývoz Německa do USA je způsoben hlavně cenou surovin.

"Pět velmi dobrých let"

Výňatek z článku „Pět velmi dobrých let“ (rozvahová analýza 2018 největších rakouských pila v roce 2018):

• Všechny čtyři největší rakouské dřevařské společnosti uskutečnily v zahraničí značné akvizice (Binderholz převzal Klenk Holz v roce 2017, Hasslacher koupil Nordlam, Mayr-Melnhof Holz převzal Hüttemann a Pfeifer Holz koupil Chanovice.)

• Vůdce ztrát (-126 mil. EUR) se stal lídrem v oblasti zisků (+221 mil. EUR): Mayr-Melnhof Holz.

• Z hlediska tržeb je Binderholz novým rakouským Croesusem: V roce 2018 činil obrat společnosti 1 miliardu EUR (+ 171% ve srovnání s rokem 2013).

• Míra vlastního kapitálu sedmi největších pil se zvýšila z 35% v roce 2013 na 47% v loňském roce. (V absolutním vyjádření se vlastní kapitál více než zdvojnásobil ze 451 milionů EUR na 942 milionů EUR.)

• Tržby vzrostly z 1,8 miliardy EUR v roce 2013 na 3,2 miliardy EUR v roce 2019.

• V roce 2013 společnosti utratily za materiál, tj. převážně kulatinu, přibližně 1,2 miliardy EUR. O pět let později bylo vynaloženo 1,7 miliardy EUR.

Změna klimatu - co to znamená pro lesy?

• Co znamená zdánlivě malé zvýšení teploty? Porovnání: Existuje teplotní rozdíl pouze 0,5 ° C mezi oblastí červeného vína Burgenland a oblastí bílého vína Kamptal (průměrná roční teplota).

• Rakouský lesnický sektor očekává + 4 ° C (plánování do roku 2100).

• 1 ° C odpovídá 160 metrů nadmořské výšky, 4 ° C odpovídá 640 metrů nadmořské výšky (vegetace od 400 do 1000 metrů nadmořské výšky).

• Rozložení srážek / extrémních teplot: „Budeme mít klima, které jsme ještě nikdy neviděli,“ předpovídá prof. Dr. Andreas Bolte z Thünen Institute.

• Vaia (2018) a silná dešťová událost v listopadu 2019: změna v proudech větru; oslabení toku Perského zálivu

Pokles v smrkových pěstitelských oblastech

Grafy nepoukazují pouze na to, že v roce 2100 budou v alpských regionech Rakouska pouze smrky. Aby však v nadcházejících desetiletích rostlo v nižších nadmořských výškách dostatečné množství jehličnatých stromů, je důležité nejprve ukončit chyby let minulých. Například více druhů stromů zvyšuje šance na životně důležité stromy i v budoucnu. Druh musí být vhodný pro dané místo.

Při vytváření nových lesů se pravděpodobně obvykle sníží vysoký počet stromů. Minulost ukázala, že stromy potřebují prostor. Kultivace se tedy bude provádět na mnohem menších částech půdy.

To vše je zastaralé, pokud se myslivecké postupy podstatně nezmění. Například jedle a duby jsou skutečnými alternativami v českých poškozených dřevěných hotspotech. Bez masivního snížení populace zvěře však žádná rostlina nepřežije.

Možná protiopatření

Vyhněte se chybám minulosti:

Majitelé lesů se budou učit z chyb minulosti. V budoucnu budou mít nově vytvořené lesy mnohem nižší počet stromů. Výsadbový materiál se musí skládat z nejdůležitějších a nejvhodnějších druhů dřevin a provencií.

Druhy, které jsou alternativou smrku, budou mít šanci na přežití, pouze pokud se odpovídajícím způsobem změní myslivecké postupy.

V budoucnu bude muset lesnictví probíhat na mnohem menších oblastech. Poslední roky ukázaly, že stromy potřebují více prostoru. Kromě toho je třeba vzít v úvahu také význam uzavřené populace pro její vnitřní klima.

Další možnosti

Doposud bylo při změně složení lesů příliš málo využíváno nejlepšího výběru původu.

Úspěšné šlechtění je vlmi náročné pro stromy. Proto je zapotřebí hodně trpělivosti (časové období: 2, 3 generace, každá 10-25 let).

Co se týče smrku, doba rotace se drasticky zkrátí na 25 až 50 let (ze současných 80 a více let).

Ultima ratio:

Jako poslední možnost bude pravděpodobně probíhat „sponzorovaná migrace“ (např. Jedle z Řecka). Bude potřeba nových směsí dřevin a pravděpodobně i výsadba jiných než domácích dřevin.

Článek byl do češtiny přeložen strojově.