Umisťování a povolování staveb zemědělské prvovýroby na zemědělskou půdu mimo zastavěné území obce IV.

Zveřejněno: 21.07.2015 | Autor: Jiří Zámek, Jiří Loskot | Zdroj: bioreality.cz

Je budoucí výstavba zemědělských staveb soukromých zemědělců ohrožena? (II.)

 

Na základě ohlasu na minulý článek jsme rozhodli k tématu vrátit a to především proto, abychom reagovali na ohlasy soukromých zemědělců a informovali zemědělskou veřejnost. Položme si základní otázku:

Čím je budoucí výstavba soukromých zemědělců ohrožena?

A/ ÚZEMNÍ  PLÁNY

V úvodu bychom si dovolili použít tři citáty:

„Menší společné projekty obcí a zemědělců by měly být plošně rozprostřeny v prostoru venkova. Mohou totiž ovlivnit venkov jako takový ...“ řekl na jednání Josef Stehlík , předseda ASZ ČR

„Zemědělec na venkově má ke své obci vztah. Kdyby to dělal špatně , sousedé by mu to dali výrazně najevo ...“ řekl místostarosta Svazu měst a obcí ČR a předseda Komory obcí Svazu Josef Beníček.

„Nový územní plán je postaven tak, že z něj cítím, jako červenou nit, snahu co nejvíce, nejlépe úplně omezit jednoho rejpavého sedláka, který pořád chce něco dělat a dokonce se vlastní prací na svém majetku obohacuje ...  jak bylo v ÚP sousední vesnice napsáno ... činnost soukromého zemědělce je potřeba utlumit ...  tak to v našem plánu není, ale kroky, které tam jsou mě přijdou mnohem horší ...“ nám napsal jeden soukromý zemědělec.

Organizace zastupující soukromé zemědělce popř. živnostníky dělají mnoho velmi záslužné práce při prosazování zájmu svých členů v např. legislativě a možnostech dotací. Přesto v reálné praxi nastávají problémy, na které zde upozorníme a pokusíme se navrhnout i jejich řešení.

Soukromí zemědělci a živnostníci (samozřejmě ne všichni) podnikající na vesnici nevěnují příliš anebo vůbec pozornost přípravě Územních plánů ve svých obcích. Dostávají se pak do situace, že jejich záměry není možné realizovat, neboť to územní plán neumožňuje. Zbavují se tím možnosti svoje farmy a firmy rozvíjet, čerpat dotace a svojí prací přispívat k rozvoji vesnice včetně obnovy a údržbě krajiny.

Proto jsme na základě zkušeností při projednávání vesnických územních plánů rozdělili problémy na základní témata, kterým se budeme dále věnovat:

- zapracování záměrů soukromých zemědělců do připravovaných územních plánů včetně prvků tvorby a údržby krajiny do těchto záměrů,

- zapracování záměrů živnostníků do nových územních plánů včetně prvků tvorby a údržby krajiny do těchto záměrů.

 

Nemůžou si za to částečně soukromí zemědělci sami?

Za část problémů si často můžou soukromí zemědělci opravdu sami. Setkáváme se totiž s názory zastupitelů obcí, ve kterém si zastupitelé stěžují, že při projednávání územních plánů obcí nedostávají od žadatelů žádné konkrétní návrhy, které by mohly při přípravě územních plánů projednat. 

Problém je v tom, že zejména v nezastavěném území se musí záměry nejdříve připravit a náležitě projednat, aby je bylo možné je do územního plánu prosadit. V praxi to znamená mít zpracovaný záměr podpořený potřebným množstvím argumentů, posudků apod. pro jeho prosazení.

Bez zpracovaných záměrů se záměr žadatele obtížně prosazuje a tím se zbavuje žadatel možnosti ovlivnit tvorbu územního plánu a to je základní chyba a zároveň odpověď na otázku v úvodu této kapitoly.

 

B/ POVOLOVÁNÍ  ZEMĚDĚLSKÝCH  STAVEB

Stávající praxe povolování jednoduchých zemědělských staveb je neudržitelná pro svou přílišnou složitost. Spolu se zemědělci se snažíme podpořit návrhy a formulovat argumenty pro diskuzi o její změně směrem ke zjednodušení povolování jednoduchých zemědělských staveb, tedy zejména staveb, které jsou součástí pastevních areálů. Základní myšlenkou je, aby zemědělec, který je zemědělským podnikatelem (to znamená, že se zemědělstvím živí) měl možnost umísťovat jednoduché zemědělské stavby podle potřeb zemědělské praxe, zejména podle potřeb chovaných zvířat. Současná legislativa není až tak špatná, ale nezahrnuje základní pravidlo ... chlév se staví tam, kde si kráva lehne ... tedy vycházet zejména z přirozených potřeb zvířat a krajiny.

Proto se budeme ve spolupráci s ASZ snažit ovlivnit tvorbu příslušných zákonů a předpisů tak, aby do nich byly zapracovány skutečné potřeby zemědělců. V současnosti připravujeme k diskuzi následující témata - vybavení pastvin:

- pastevní přístřešky v pastevních areálech,

- ohrazení pastvin,

- zapracování krajinotvorných prvků do zemědělských záměrů (protierozní opatření, zadržování vody v krajině, vegetační opatření jako remízky, aleje) včetně čerpání možnosti dotací na jejich realizaci pro soukromé zemědělce (převzít část realizace pozemkových úprav)

 

PASTEVNÍ PŘÍSTŘEŠKY V PASTEVNÍCH AREÁLECH

Jak sami víte, k povolení pastevního přístřešku je potřeba územní a stavební řízení, po kterém máte pastevní přístřešek povolený na určitém místě, když umístění zvířatům popř. provozu nevyhovuje a potřebujete přístřešek přemístit, tak musíte požádat o odstranění stavby a celý cyklus opakovat. Proto nabízíme k diskuzi (v praxi jsme už požádali o vyjádření v konkrétním záměru).

Prostorové umístění přístřešků na ploše pastevního areálu:

Současná legislativa pro umísťování pastevních přístřešků neumožňuje takové umístění pastevních přístřešků, které vznikne výběrem místa podle zkušenosti z chovu v konkrétním pastevním areálu, tedy ze skutečných potřeb chovaných zvířat. Každá změna umístění pastevního přístřešku podle potřeb chovaných zvířat vyvolává nepřiměřeně složitý byrokratický postup ... odstranění stavby, změna popř. nové územní a stavební řízení atd.

V územním a stavebním řízení navrhujeme vymezit předpokládanou vhodnou plochu pro umístění pastevního přístřešku, která bude vymezena kružnicí a doplněna o vzorovou projektovou dokumentaci přístřešku.

V tomto vymezeném území bude možno přístřešek otáčet a přemísťovat dle potřeb chovatele a chovaných zvířat bez nutnosti o tyto změny žádat.

    

Obrázek: příklad pastevního přístřešku.

 

Obrázek: příklad vymezení plochy pro umístění přístřešků.

 

Zajistíme: zpracování potřebné dokumentace a vydání rozhodnutí o umístění staveb, stavebního povolení a další potřebný servis při realizaci záměrů.

Kontakty a konzultace:

Příprava záměru: Jiří Loskot, 774 235 689, loskot@bioreality.cz