- Hlavní strana
- /
- Zemědělci se bouří! Konec velkých lánů.
Zemědělci se bouří! Konec velkých lánů.
Zveřejněno: 25.10.2019 | Autor: Filip Horáček
Tisíce zemědělců v posledních týdnech rozměřovaly pole a lámaly si hlavu nad tím, jak je co nejvýhodněji rozdělit. Pohromadě totiž od příštího roku může být maximálně 30 hektarů řepky, pšenice nebo jiných plodin včetně zeleniny. Opatření ministerstvo obhajuje hlavně bojem proti erozi půdy, vyvolává však rozdílné reakce.
Změna pravidel pro příští rok už je jistá a omezení monokultur na všech plochách od roku 2021 chystá ministerstvo zemědělství prosadit formou nařízení vlády, k čemuž je zapotřebí souhlas kabinetu.
„Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu,“ vysvětlil záměr ministr zemědělství Miroslav Toman.
Dopad to bude mít na poměrně velkou část zemědělců, především těch velkých. Nicméně pocítí to i některé rodinné farmy. Lány nad třicet hektarů má dnes 3 950 tuzemských podnikatelů v zemědělství, tedy přes 12 procent, vyplývá z registru půdy LPIS.
Udržovat velké pozemky je pro ně levnější a také snadnější z hlediska řízení pracovníků. Mít plodinu „pod nosem“ znamená méně přejezdů, méně nafty, a tudíž větší zisk.
Na druhou stranu z pravidelného monitorování stavu půdy Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) je evidentní, že větší pole jsou více vystavena rizikům vodní i větrné eroze.
V krajních případech odtéká cenná ornice ze zemědělské půdy i s hnojivy a pesticidy a znehodnocuje vodní toky či obecní pozemky tak, jak tomu bylo v Němčovicích na Rokycansku, které zaplavilo bahno z polí.
Co je velké pole?
Cíleným snížením eroze půdy resort opatření obhajuje. I když se části zemědělců nelíbí, už tiše našlapují podle ministerských not a zmenšují pole, protože jinak jim hrozí ztráta dotací.
„V každém případě nám to zvýší náklady na obdělávání. Přibude pojezdů po polích, otáček na souvratích, přejezdů mezi pozemky. Určitě to sníží výkonnost strojů, naroste spotřeba nafty. Můžeme spekulovat o tom, jestli vzroste i utužení půd,“ popsal dopad Jaroslav Vaňous, předseda Zemědělského družstva Sloupnice, které hospodaří na třech tisících hektarech, z nichž asi 40 procent patří mezi erozně ohrožené.
„Třicet hektarů není velký lán,“ uklidňuje ředitel družstva. Jinak to ale vypadá při pročítání údajů, které sesbíral VÚMOP. Z hlediska výměry jsou totiž nejvíce rizikům eroze vystavena pole o velikosti od 20 do 50 hektarů, byť přívalové deště občas splaví půdu i na menších polích, jichž se opatření nedotkne. Přes 37 procent případů půdy s erozními událostmi má rozlohu od 5 do 20 hektarů.
Také Asociace soukromých zemědělců, sdružující především menší rodinné farmy, by si dokázala představit ještě radikálnější zmenšení ploch s monokulturami.
„Plocha 30 hektarů je i tak podle nás hodně velká, zvláště pokud si uvědomíme, že průměrná velikost farem v EU činí 16 hektarů a tamní farmáři nepěstují jen jednu plodinu. Přesto krok ministerstva zemědělství oceňujeme,“ řekl předseda Jaroslav Šebek.
Kritických je 200 metrů svahu
Zda opatření zabrání erozi, se teprve ukáže. Problém totiž nespočívá jen ve velikosti osetých ploch, ale i záleží i na tom, jaká je nepřerušená délka svahu s monokulturou. Tu totiž opatření přímo neřeší.
„Samozřejmě jakákoliv diverzifikace plodin může být přínosem pro protierozní ochranu, avšak podmínky rozdělení souvislých ploch plodin jsou takové, že rozdělení může být klidně po spádnici – a v takovém případě je protierozní účinek nula,“ říká Jiří Kapička, expert na eroze z VÚMOP.
Pokud jde o nepřerušovanou délku svahů, nejproblematičtější jsou pole o délce 500 až 750 metrů, která loni tvořila čtvrtinu hlášených erozních případů. Skokově problémy s erozí narůstají u pozemků o délce 200 a více metrů, přičemž praxe ukazuje, že už tato délka je považována za kritickou. „V této kategorii razantně narůstá počet erozních událostí,“ říká Kapička.
Podle Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity by se plochy s jedinou plodinou mohly omezit ještě více, nicméně pochybuje o tom, že v rovinatém terénu dělení bloků něco užitečného přinese. „Paušální stanovení 30 hektarů je nesmysl,“ říká, připouští však protierozní efekt zmenšení plochy na svažitých pozemcích.
Podle Soukupa opatření povede ke snížení produktivity práce a konkurenceschopnosti kvůli tomu, že velké stroje nebudou tak efektivní na malých pozemcích. Zemědělský svaz ČR dokonce mluví o tom, že by stát měl zvýšené náklady zemědělcům kompenzovat.
Z menší části nová povinnost zemědělce zlobí kvůli nárokům na práci a administrativu. Vyměřit pozemky přesně může znít banálně, ale podle expertů to není nic jednoduchého. „Většina zemědělců bude mít problém udělat to precizně a budou nuceni plochy vyměřovat spíše odhadem,“ říká Lukáš Musil, obchodní ředitel firmy Agdata, která se zabývá chytrým zemědělstvím. Dost problémů se podle něj objeví postupně, při výsevu a následné sklizni nebo hledání svozových tras.