Obecně o posuzování kvality půdy

Půda

Půda patří k těm přírodním složkám, s nimiž se setkáváme v běžném denním životě. Skládá se obecně z pevných, kapalných a plynných látek. Dále pak lze rozdělit složku živou a neživou. Tvorba půdy je dlouhotrvající proces, při kterém má velkou roli hlavně počasí, složení matečné horniny, aktivita živých organismů, vodní režim a spousta dalších. Z tohoto důvodu bychom si měli půdy vážit a řádně se o ni starat, aby byla zachována i pro další generace.

V současné době má půda pro člověka a přírodu mnoho funkcí, mezi ty základní patří funkce produkční, prostorová, hydrologická, vodohospodářská, sanitární a ekologická, kulturní, sociální apod.

Kvalita zemědělské půdy je všeobecně daná faktory, kterými jsou například obsah humusu, struktura, množství pro rostliny dobře přijatelných živin (N, P, K, stopové prvky), hodnota pH, schopnost udržovat správný vodní režim apod. Tyto všechny vlastnosti lze dohromady shrnout ve výraz „úrodnost“. Všeobecně lze říci, že se kvalita zemědělské půdy v ČR spíše zhoršuje. Je to zapříčiněno špatnou skladbou pěstovaných plodin (nevhodné osevní postupy), nedostatkem kvalitních statkových hnojiv hlavně od přežvýkavců, nedostatečnými dávkami průmyslových hnojiv a erozí.

Hodnocení zemědělských půd, BPEJ

Hodnocení půd v Českých zemích se datuje již od 17. století, kdy jsou zaznamenány první snahy o zapsání vlastnických vztahů k půdě. Postupem času se evidence a s ní i hodnocení půd stále rozvíjelo, až byla provedena nová bonitace zemědělského půdního fondu v sedmdesátých letech dvacátého století. Ta probíhala na základě Komplexního průzkumu půd (KPP) pomocí kopaných sond. Cílem bonitace je zhodnocení a hospodářské ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zemědělského území nebo pozemků včetně klimatu a reliéfu. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je tedy základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Databáze 2 199 BPEJ je vedena a aktualizována Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy Praha. Základní kód BPEJ je 5ti místný. První číslice udává klimatický region (0-9), kde 0 -5 jsou spíše teplejší a sušší místa, 6 -9 jsou regiony chladnější a vlhčí. Druhá a třetí číslice znamená zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (01-78), čtvrtá číslice znázorňuje kombinaci stupně sklonitosti a expozice ke světovým stranám (0-9) např. č.7 je výrazný svah na sever. Pátá číslice stanovuje vzájemnou kombinaci skeletovitosti půdního profilu a hloubku půdy (0-9). Tato soustava tak zobrazuje všechny charakteristické kombinace základních a v relativně dlouhodobém časovém horizontu poměrně stabilních vlastností určitých úseků zemědělského území, které se vzájemně liší a dávají rozdílné produkční a výnosové efekty.

Hodnocení zemědělských půd pomocí bonitací je velmi přínosná metoda, která pomáhá státní správě i soukromým subjektům při oceňování zemědělských pozemků, výpočtu daňových sazeb apod. Musíme ji však brát s rezervou, protože během uplynulých téměř čtyřiceti let se mohly některé ukazatele (např. zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy) změnit.

ANC (dříve LFA) – méně příznivé oblasti

Společná zemědělská politika EU se zabývá několika tématy. Jedním z nich je i snížení stupně zornění zemědělské půdy v jejích členských zemích. Toto opatření má za účel navýšit stav trvalých travních porostů hlavně v oblastech, kde je intenzivní zemědělská produkce nežádoucí a neefektivní, snížit přebytek obilí na evropských trzích a pomoci zlepšit životní prostředí. Dle odborníků na ekologii, by měla být většina půdy spadající do ANC oblastí zatravněna a obhospodařována extenzivním způsobem (např. pasením skotu), nebo zařazena do režimu ekologického zemědělství. V České republice je zorněno více jak 70 % zemědělské půdy, přitom do ANC (Areas with Natural Constraints) patří asi polovina zemědělské půdy v ČR. Z toho vyplývá, že zornění v ČR je stále vysoké a i na polích zařazených v těchto méně příznivých oblastech se stále farmaří intenzivně. ANC dělíme na několik druhů: Horské oblasti (označení H), Ostatní méně příznivé oblasti (označení O), Oblasti se specifickými omezeními (označení S). Více informací v Programu rozvoje venkova. Pokud farmář hospodařící na pozemku zařazeném v některé z ANC oblastí splní určitá kritéria (např. minimální výměra pozemků), má nárok na dotace na plochu trvalých travních porostů.

Oceňování zemědělské půdy

Nástupem tržního hospodářství po roce 1989 se v České republice stává půda zbožím. Zemědělská půda je statek, který může i bez zásahu člověka produkovat určitý výnos, proto je investice do půdy, jedna z nejvýhodnějších a nejstabilnějších možností uložení finančních prostředků. Hlavním řídícím předpisem v oceňování půdy je zákon č. 151/1997.

Úřední cena zemědělské půdy – je cena která je odvozena od Bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Používá se pro určení fiskálních údajů jako je např. daň z převodu nemovitosti a dále pro zjednodušený odhad přibližné reálné ceny pozemku.

Tržní cena zemědělské půdy – je odvozena na základě tvorby ceny mezi prodávajícím a kupujícím, je tvořena tedy trhem, střetem nabídky a poptávky. Tržní cena půdy může být velmi odlišná od ceny úřední. Většinou je i několikanásobně vyšší. Rozhodují zde faktory jako poloha pozemku, typ kultury (orná půda, sad,..), infrastruktura apod.

Cena určená odhadcem – cenu zemědělské půdy lze určit pomocí certifikovaného odhadce, který při hodnocení půdy vychází z BPEJ, kterou navyšuje nebo i snižuje v závislosti na vlastnostech toho kterého pozemku.